VRCHOLY 2024
1. Zaniklá ves Konůvky
GPS: 49.0896275N, 16.9666931E
Nadmořská výška 379 m.
Nominace vrcholu: Petr Svěchota
Foto: www.konuvky.cz
2) Vyhlídka Velká skála
GPS: 49.1364708N, 16.2467481E
Nadmořská výška 401 m.
Druhou v pořadí a první ženou minulého ročníku byla Jindřiška. Zdolat vrchol který vybrala nebude snadné. Vyhlídka Velká skála přesně odráží její dobrodružnou povahu, kterou hned tak něco nerozhází a pravděpodobně ani nic nezastaví. Po dvou letech se vracíme do údolí řeky Oslavy, nad kterou ční mohutná skála s vyhlídkou, ze které je vidět na protějším kopci zřícenina hradu Levnov a dlouhý úsek řeky s Ketkovickým mlýnem. Místo pro nás zatím nepoznané o to víc lákavé. Nejlepší cesta na vrchol NEBUDE pravděpodobně žlutá turistická, ale některá z polních cest vedoucích od Senohrad. Zda se dá přijet na kole přímo na vyhlídku nebo bude lepší kola nechat pod skalou nám jistě prozradí první odvážlivci, kteří se na tuto nebezpečnou cestu vypraví. Při cestě po skalním masivu dbejte zvýšené opatrnosti. Myslete na své bezpečí. V případě špatné přístupnosti vrcholu vyhlídky doporučujeme nechat kola dole pod skálou.
POZOR, pozor! V této oblasti se nachází dvě vyhlídky s názvem Velká skála. 1) viz výše ta 2) je na opačné straně nad údolím řeky Jihlavy jižně od Senohrad. Dejte velký pozor ať při plánovaní vyhlídky nezaměníte.
Nominace vrcholu: Jindřiška Kysilková
Foto: Štěpán Dvořák, Mapy.cz
3) Vrch Santon
GPS: 49.1883922N, 16.7637600E
Nadmořská výška: 296 m.
Místo které si dnes představíme jste pravděpodobně již všichni viděli. Troufneme si ale tvrdit, že počet těch, co zde opravdu byli už tak velký nebude. Určitě si vybavíte malou kapličku s červenou střechou, na kterou vám padne zrak, vždy když upalujete po D1 od Slavkova na Brno. Vrch, na kterém byla postavena se jmenuje Santon a právě ten si vybral Petr jako svůj vrchol. Santon je pokryt travnatými plochami s řadou chráněných druhů rostlin, k nimž patří například silně ohrožený pochybek prodloužený. Hojně zde roste kosatec nízký, pryskyřník ilyrský a divizna brunátná, nad nimiž poletuje otakárek ovocný. V travnatých porostech se skrývá kudlanka nábožná. Na skalkách se vyhřívá ještěrka obecná. Poutní kaple Panny Marie Sněžné, zde byla postavena r. 1832 na základech původní dřevěné kaple z r. 1700.
Nominace vrcholu: Petr Jahoda
Foto: Martin Holub, Mapy.cz
4) Rozhledna Žalostiná
GPS: 48.8176556N, 17.4273828E
Nadmořská výška: 623 m.
Jako expert na zahraniční vrcholy se ukazuje Jarda. I letos padla jeho volba k našim sousedům. Co se slíbí, to by se mělo splnit a mi slovo držíme Pod číslem 4 do letošního ročníku zařazujeme rozhlednu Žalostinou. Volbou možné některé z vás nepotěšil, což chápeme. I nám se doneslo, že na Slovensku řádí přemnožený medvěd. Pokud ho tedy cestou k rozhledně potkáte doporučujeme s medvědem nezápasit a vzít raději nohy na ramena. On to totiž pravděpodobně nebude Rado Dolfík Tilandy v kostýmu huňáče, ale skutečný medvěd hnědý. Pro úplnost je třeba doplnit že Jarda navrhl i náhradní variantu, ale vzhledem k tomu, že by byl jeho druhý vrchol sám daleko od všech ostatních, zvolili jsme raději tuto rozhlednu. Rozhledna Žalostiná byla postavena v roce 2009. Její výška je jen okolo 6 metrů a vyhlídková plošina, na kterou vede 22 schodů, je ve výšce okolo čtyř metrů. Pod rozhlednou je upravené posezení a informační tabule o zdejší mimořádně malebné krajině tvořené pestrou mozaikou luk, lesů, remízků a polí. Rozhledna se nachází v typicky kopaničářském regionu na katastrálním území obce Chvojnica v jižním výběžku Bílých Karpat jen malý kousek od hranice s ČR
Nominace vrcholu: Jarda Havlík
Foto: Petr Belica, Mapy.cz
5) Klášterní Pivovar Porta Coeli
GPS: 49.3524867N, 16.4001306E
Nadmořská výška: 265 m
Vrchol číslo 5 jistě potěší spoustu vrchařů. Vybral nám ho Tomáš. Král minulého ročníku. Psal nám sice něco o místním klášteru. Tomáš by se možná díky své vizuální stránce a povaze pro tuto nelehkou službu hodil. U nás mu to ale neprošlo a jako vrchol zařazujeme Klášterní Pivovar Porta Coeli, který leží v těsné blízkosti daného kláštera. Voda, chléb a sůl jsou jistě fajn, ale královská hostina, jak ji známe vypadá přece kapku jinak. Zda Tomáš nechal v pivovaru otevřený účet nám už bohužel nesdělil. Věříme, že výběrem tohoto místa uděláme radost také Bugymu, ale o něm zas až někdy jindy.Po dobrém občerstvení návštěvu Cisterciácké kláštera Porta coeli (v překladu Brána nebes) určitě nevynechejte. Historie tohoto místa se začala psát již v roce 1233. I dnes zde žije komunita sester cisterciaček. Kromě pivovaru zde můžete navštívit také klášterní kavárnu.
Nominace vrcholu: Tomáš Žižlavský
Foto: Michal Padrnos, Mapy.cz
6) Zámek Račice
GPS: 49.2753361N, 16.8692928E
Nadmořská výška: 398 m
Michal má rád překvapení, a tak nám dal při výběru šestého vrcholu volnou ruku. Tak jsme si řekli, že to překvapení ještě znásobíme a dáme vám jedinečnou možnost nahlédnout kousek za hranice VKJM k našim sousedům na okraj VKDV. Říká se, že rozmanitostí a pestrostí krajiny patří Drahanská vrchovina do TOP pětky vrchařských korun. Důvodů, proč vyrážíme na tuto příhraniční cestu máme hned několik. Dobře víme, že i z těchto koutů pravidelně vyráží za vrcholy VKJM "naši" jezdci. Nahlédněme tedy i do těchto míst a pojďme se přesvědčit, zda je zdejší kraj stejně tak pohostinný jako naše jižnější část Moravy. Taky nám přišlo fajn napojit Santon na nějaký zajímavý okruh. Tak proč ne právě sem? Pro "moraváky" může být tato výprava příjemným zpestřením do míst kde je cesta za vrcholy doposud nezavedla a pro ty z Vás, co jezdí po vrcholech napříč republikou skvělá šance posbírat hned několik kousků na relativně malém území. Jako šestý vrchol jsme tedy zvolili Zámek Račice. byl postaven neteřemi Kojaty z Hněvína a koncem 13. století ho ovládl loupežný rytíř Friduš z Linavy. Jeho dalšími majiteli byli Jan Lucemburský, pánové z Lipé, Šternberka a Kravař, po husitských válkách jej obsadil Matyáš Korvín. …. … Od roku 2020 byl otevřen pro veřejnost. Návštěvníci zde mohou obdivovat reprezentativní prostory zámku a občerstvit se v historické konírně.
Nominace vrcholu: Organizační tým VKJM (Michal Miháli)
Foto: Miroslava Pospíšilová, Mapy.cz
7) Tišnovská šibenice – Kaple smíření sv. Dismase lotra – Cesta hrdelního práva
GPS: 49.3389392N, 16.4399700E
Nadmořská výška: 333 m
Také Michal Fulka nechal volbu na nás. Zda bylo toto rozhodnutí moudré se teprve ukáže. Je možné že brzy bude litovat. Připravili jsme si pro něho něco speciálního. TIŠNOVSOU ŠIBENICI. V žádném případě tím nechceme Michalovi naznačit co ho čeká, pokud ještě někdy zavítá na naše území. Ba právě naopak budeme nesmírně rádi, pokud na vrchol vyrazí a podělí se o zážitek z tohoto místa. Ještě větší radost by nám udělal, pokud by z daleké VK Abov dokázal opět zdolat všechny naše vrcholy a připsal si na území VKJM zlatý hettrick.Základy bývalé šibenice byly objeveny v roce 2014 podle historických map. Šibenice naposledy posloužila svému účelu někdy v 18. století. Jednalo se o kamennou stavbu vysokou až 6 metrů. Kapli smíření tvoří tři kamenné stély a obětní stolec. Kříž zhotovil umělecký kovář R. Bárta. Kolem je umístěno sedm trubicových zvonů.K vrcholu doporučujeme vyrazit po cestě hrdelního práva, která vede k Tišnovské šibenici od místní radnice. Je dlouhá cca 2,4 km. Najdete zde sedm zastavení, stejně jako je sedm smrtelných hříchů. https://www.kudyznudy.cz/.../cesta-hrdelniho-prava-v-tisnove.
Nominace vrcholu: Organizační tým VKJM (Michal Fulka)
Foto: Lenka Martinková, Mapy.cz
8 ) Rozhledna Súsedská
GPS: 49.0264300N, 17.1920000E
Nadmořská výška: 310 m
Se stejnou precizností a pečlivostí s kterou chystá svoje kolo na každý další výjezd, vybíral svůj vrchol Libor. Místo, které mu padlo do oka je stejně blyštivé jako jeho loňské příspěvky ve skupině Jezdím VKJM. Zavede nás do malované krajiny Kyjovského Slovácka k rozhledně SúsedskáMyšlenka zrození nové rozhledny, jakožto symbolu spojení obyvatel, vznikla ze vzájemných jednání tří sousedících obcí. Inspirací autorovi pro návrh řešení rozhledny se stal symbol "TRIQUETRA", z latinského "tri" – tři a "quetrus" – roh, Kolem celé rozhledny se vine zábradlí́ z povětrnostně̌ odolné́ oceli zvané́ Corten. Rez je v tomto případě žádaná́, tvoří ochrannou povrchovou vrstvu a dodává́ materiálu osobitý́ vzhled. Tubus rozhledny má́ tvar trojúhelníku, je z pohledového monolitického železobetonu, který́ zajišťuje rozhledně̌ vysokou trvanlivost a nadčasový́ design.
Nominace vrcholu: Libor Karola
Foto: Facebok Rozhledna Súsedská
9) Větrný mlýn Kuželov
GPS: 48.8527422N, 17.4958839E
Nadmořská výška: 366 m.
Místo pro spoustu z nás známé. Díky své poloze na hranici krajů byl v minulosti zařazen do VKZ. V roce 2022 vedla kolem cesta ke Třem kamenům. Do VKJM byl vybrán premiérově Kamilem Smejkalem. Kamil patři mezi fyzicky nejlépe připravené vrchaře. Jeho královské jízdy v extrémních klimatických podmínkách bývají ozdobou VKJM. Toto místo se objevilo také v pohádce o Statečném kováři. Pokud jste pohádku viděli, jistě si vzpomenete, jak těžké je přehodit ukovanou palicí tamní chalupu. Troufneme si tvrdit, že Kamil by to díky své pevné vůli jistě dokázal. Ale pozor, raději to nezkoušejte! Pověst praví. "Kdo chalupu přehodí, toulavé boty nazuje a 7 let se doma neukáže. Jedná se o poslední plně funkční mlýn holandského typu. Byl postaven v roce 1842. Od roku 1973 je stavba kulturní technickou památkou.
Nominace vrcholu: Kamil Smejkal
Foto: Věra Soldánová, Mapy.cz
10) Vinný lis Milovice
GPS: 48.8499989N, 16.6908758E
Nadmořská výška 187 m
Nominaci vrcholu č. 10 si v minulém roce vyjezdil Bugy – a jako pravý Ostravák nám napsal, že by si přál vrchol, kde teče pivo. Těžký úkol pro moraváka. Najít takové místo. Ale! "Nemožné na počkání – zázraky do tří dnů." to naše heslo je. Takže Bugy! 6 plechovek Ostravaru do batůžku a hurá na Jižní Moravu. Jsme zvědaví, co z toho vymáčkneš. A doufáme, že se podělíš minimálně o fotky, jak ti čerstvě vylisovaný Ostravar chutnal. O samotném lisu toho moc nevíme tak nebudeme šířit fámy. Nezbývá tedy nic lepšího než najít kolo a vyrazit se sem osobně přesvědčit, že tu lis opravu stojí.
Nominace vrcholu: Organizační tým VKJM (Bugy)
Foto: Jan Miklín
11) Rozhledna Babylon
GPS: 49.1271978N, 16.1487567E
Nadmořská výška: 491 m
Jedenáctý vrchol tohoto ročníku měli ve svých rukou Lenka s Honzou. Přáli si rozhlednu. Jejich první volba mířila mnohem výš, než to nakonec dopadlo. Lenka s Honzou jsou zkušení borci, kteří mají v nohách nespočet zdolaných vrcholů troufnou si vyrazit do míst na které se spousta z nás dívá už jen zpovzdálí. Trochu jsme se báli, aby se nám z té výšky nezatočila hlava, tak jsme se s Honzou dohodli a vybrali raději rozhlednu Babylon. Věříme že toto rozhodnutí, které nás provede údolím řeky Oslavy do tajemných zákoutí Dalešické přehrady, nad kterou se na Zeleném kopci tyčí rozhledna Babylon bude balzámem na srdci i na duši. A pozitivní ohlasy jim budou náplastí, že to letos nevyšlo. Zmíněnou rozhlednu určitě zařadíme do některého z dalších ročníků. Rozhlednu Babylon nechal postavit hrabě Jindřich Vilém III. Haugwitz. Celková výška rozhledny je 24,5 m. Z věže uvidíte na Pálavu a Jeseníky. U rozhledny je umístěna prodejna občerstvení a suvenýrů, Speciální upozornění pro první jarní vlaštovky. Dle dostupných informací v nové sezóně rozhledna otevírá až od 4.5. 2024.
Nominace vrcholu: Lenka a Honza Láznovi
Foto: Pavel Orf, Mapy.cz
12) Kraví hora Bořetice – rozhledna
GPS: 48.9285253N, 16.8470194E
Nadmořská výška: 273 m.
I tato volba míří hodně vysoko a potěší všechny milovníky Modrých hor. Tamní červená vína jsou vyhlášená široko daleko. Nejeden moravák vám tam bude tvrdit, že dosahují vyšší kvality jak vína z francouzského regionu Burgundsko. Údajně jsou místní vína i léčivá. Možná právě proto vybral Honza toto místo. Donesla se nám informace, že by Lenka trochu této medicíny potřebovala. Doufáme, že vše klapne tak, aby mohli dál rozdávat svoji dobrou náladu nejen na vrcholech VKJM. Za návštěvu zde určitě stojí i Republika Kraví hora. Místní sklepní uličkou jen málokdo dojel až na samotný konec. Dlouho se zde ale nezdržte, protože tam se určitě v budoucnu ještě podíváme. Doufáme, že se vám podaří vyjet až na vrchol Kraví hory. Najdete zde rozhlednu, která je veřejnosti volně přístupná. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 12 m nad zemí je krásný pohled na okolní vinice, vodní nádrž Nové Mlýny nebo siluetu Pálavských vrchů.
Nominace vrcholu: Honza a Lenka Láznovi
Foto: Jižní-morava.cz
13) Vrch Bozinka – Kaplička sv. Maří Magdalény
GPS: 49.4211253N, 16.3486725E
Nadmořská Výška: 448 m
Na dnešní vrchol možná netrpělivě čekala řada z vás. Jeho navrhovatelem je Honza Vlasák. Patriot místního rajónu. Jeho loňský vrchol byl jedním z nejdiskutovanějších v celé historii VKJM. Letos si pro nás připravil projížďku "růžovým sadem" Malebnou kapličku sv. Maří Magdaleny, která se ukrývá na okraji lesa na kopci Bozinka nad Doubravníkem Její původ je opředen různými tajemnými pověstmi. Z Bozinky byl před jejím zalesněním přímý výhled k Brnu a v opačném směru na hrad Zubštejn. Někdy kolem roku 1780 byla kaple poničena zásahem blesku a následným požárem. Obnovena pak byla až v roce 1897 ze sbírek zbožných občanů a darů dobrodinců. Při opravě kapličky v roce 1970 bylo pod omítkou objeveno množství fresek a starých nápisů ze 17.století podobné, jaké se nacházejí v chodbách Pernštejna.
Nominace vrcholu: Honza Vlasák
14) Vyhlídka lom Janičův vrch
GPS: 48.8084181N, 16.6541294E
Nadmořská výška 329 m
Nominace vrcholu: Zdenek Kukula
Foto: Štěpán Dvořák, Mapy.cz
15) Větrný mlýn Klobouky u Brna
GPS: 48.9916961N, 16.8581283E
Nadmořská výška: 285 m.
Všude dobře, doma nejlíp. Tímto heslem se pravděpodobně řídil Karel, který jako 15 vrchol vybral větrný mlýn Klobouky. Toto místo již bylo v minulosti několikrát zmíněno, ale teprve letos to díky Karlově vytrvalosti vyšlo. Chlapi z tohoto regionu neponechali nic náhodě a celou situaci ještě pojistil Zdeněk Adam, který nominoval stejné místo. Máme zde tedy double! – Mlýn určitě doporučujeme navštívit a naplánovat si zde dostatek času, protože nás zde pravděpodobně čeká dvojnásobná porce zábavy. Těšit se můžete na celodřevěný mlýn německého typu. V roce 1945, při osvobozování Klobouk, byl zasažen a vyhořel do základů. V 80. letech byla stavba renovována a postavena na původním místě. Dnes patří mezi pár posledních mlýnů v České republice, které mají kompletní vnitřní vybavení a jsou plně funkční. Karel nám k vrcholu ještě prozradil tuto důležitou informaci. "Návštěvu mlýnu doporučuji v liché víkendy v sezóně od května, kdy dělá průvodce můj kamarád Radek a má to i se zajímavým výkladem, ke kterému tam má vždy i nějaké místní víno."
Nominace vrcholu: Karel Stehlík, Zdeněk Adam
Foto: Facebok Větrný mlýn Klobouky u Brna
https://www.kloboukyubrna.eu/aktualni-informace/turistika/vyletni-cile-mesta/vetrny-mlyn/
16) Rozhledna na Chocholíku
GPS: 49.2796939N, 16.9377169E
Nadmořská výška: 367 m
Místo které vybral Zdenek jako 16 vrchol ročníku 2024 mu včera vyfoukl Karel. I na takové věci jsme připraveni. Když nevyjde plán "A" vždy máme v záloze plán "B" Zapátrali jsme v paměti a připravili (nejen) pro Zdeňka malé překvápko. Při výběru vrcholu do ročníku 2023 zvažoval zařadit jako svůj vrchol Rozhlednu na Chocholíku. Nakonec se však rozhodl pro jiné místo. Oprášili jsme tedy tuto myšlenku a nasazujeme tento klenot z hranice 3 vrchařských korun do 5 ročníku VKJM. Rozhledna na Chocholíku je celoročně volně přístupná pro pěší a cyklisty. Přístup je po zpevněné cestě. Je 26 m vysoká, na vyhlídkovou plošinu vede 144 schodů. Stojí na místě původní dřevěné stavby na nejvyšším místě kopce Chocholík. Z vyhlídky můžeme spatřit panoramata Drahanské vrchoviny, Pálavu, na jihu potom Ždánický les a jihovýchodně Chřiby. Dominantní pohled však poskytuje východ, kde jsou Hostýnské vrchy a při dobrých podmínkách je možné vidět pouhým okem baziliku na Svatém Hostýnu. Jen někdy se na severovýchodě objeví Beskydy. Pamětníci tvrdí, že z Chocholíku je možno spatřit i vrcholky rakouských Alp.
Nominace vrcholu: Zdeněk Adam (Organizační tým VKJM)
Foto: Jan Čech, Mapy.cz
17) Antonínek – Kopec sv. Antonína–poutní místo.
GPS: 48.9597314N, 17.4742767E
Nadmořská výška: 348 m
Velmi těžký úkol čekal při výběru vrcholu na Ondru. Vybrat ze své pestré sbírky fotek kterou má na mapy.cz jen jedno jediné místo nebylo určitě vůbec snadné. Povedlo se. Vybral místo, o kterém bychom vám toho mohli napsat opravdu hodně. Někdy je lepší, neříkat nic. Protože ani 1000 znaků nedokáže zachytit zvláštní kouzlo tohoto místa. Přijeďte se přesvědčit. Zastavte se. Nespěchejte. Třeba vás "Antonínek" překvapí nejen vycházejícím sluncem, které odtud vyráží na svoji každodenní pouť. Najdete zde poutní kapli sv. Antonína Paduánského postavenou v roce 1670 jako prosbu za odvrácení nepříznivého počasí, které ohrožovalo úrodu. Poutní místo se stalo brzy po své výstavbě velmi vyhledávané. Jeho atraktivitu v polovině 18. století zvýšil i nově nalezený pramen léčivé vody, který způsobil mnohá uzdravení. Kaple je otevřena každý den cca od 10.00 – 16.00 hod. Součástí poutního areálu je křížová cesta a liturgický prostor.
Nominace vrcholu: Ondřej Samuel Sobek
Foto: Jizni-morava.cz
18) Soubor chráněný stodol – Hrubá Vrbka
GPS: 48.8736669N, 17.4781000E
Nadmořská výška: 260 m
Natalia nás výběrem vrcholu č. 18 posílá ještě kousek dál na východ. Z Antonínku je to sem přes dva kopečky. Dejte, ale velký pozor, aby vás cestou nepohltila vinařská obec Blatnice. Natalia má pro nás jinou medicínu. Míříme do oblasti Horňácka, která se od svého okolí odlišuje svým nářečím, kroji, tradicemi a také je vyhlášená svojí výtečnou slivovicí. Stodoly pocházejí z 18. a 19. století a jsou postaveny z kamene a kotovic. Jsou symbolem tvrdé a těžké práce místních farmářů, kteří většinu svého času tráví v místních polích.
Nominace vrcholu: Natalia Harmider
Foto: zachrantestodoly.cz
19) Babí lom u Strážovic
GPS: 49.0152308N, 17.0556894E
Nadmořská výška: 417m.
Nominace vrcholu: David Dorňák
Foto: Kuzelovi.cz
Nadmořská výška 259 m.
Poslední vrchol tohoto ročníku vybral "veselý kohout" Jaromír. Do sbírání vrcholů se zapojil s obrovskou chutí a energií. A ač byl r. 2023 jeho prvním, připsal si hned několik cenných trofejí. Prolétl územím od Aše až do Košic. Sbíral zážitky v Čechách i na Slovensku. Takže moc dobře ví, že "VŠUDE JE DOBŘE, TADY JE NEJLÍP!" Tak nějak by se dalo stručně popsat místo, které vybral jako vrchol č. 20. Kopec posvátný skoro jako hora Říp. První zmínky ze Šmatláků se datují do období praotce Moraváka, který když vystoupal na tento vrchol pronesl právě tuto památnou větu. A proč je zde vlastně socha slípky? Nebyli by to Jihomoravané, aby si ze sebe neuměli udělat legraci. Hledání symbolu, který by jednoduše a trefně obsáhl historii i současnost, rozmanitost a jedinečnost, měl nakonec jasnou podobu. Slípku, protože ve Velkých Bílovicích se nechovají slepice, ale slípky a Velkobílovičtí jsou od nepaměti "Slípáci". Tak se velkobílovická Slípka stala tváří/symbolem zdejších vinařů a vyjádřením toho, čeho si váží a co si chrání – domov, vinohrady a přátelství.
Nominace vrcholu: Mrnuštík Jaromír
Foto: Miroslav Mečl, Mapy.cz